Chorvatská republika vznikla v roce 1991, poté co spolu se Slovinskem vyhlásila nezávislost Socialistické federativní republice Jugoslávie, které byly do té doby součástí. O rok později byla tato republika uznána většinou států ve světě. Tato země leží na rozhraní mezi jihovýchodní a střední Evropou. Chorvatsko sdílí hranice s pěti státy, a to se Slovinskem, Maďarskem, Srbskem, Černou Horou a Bosnou a Hercegovinou. Břehy toho státu omývá pouze jedno moře, a to konkrétně moře Jaderské. Pobřeží zabírá délku 5 790 km a k této zemi náleží kolem 1 200 ostrovů – například Krk, Pag, Cres či Hvar. Celková rozloha Chorvatska činí asi 56 590 km2 a žije zde přes 4,4 milionů obyvatel.
Hlavním městem Chorvatska je Záhřeb, žije zde asi 699 tisíc obyvatel. Druhým největším městem je Split s 189 tisíci obyvateli. Mezi další významná města patří například Rijeka, Osijek, Zadar nebo Dubrovník.
Úředním jazykem je chorvatština, ta se řadí mezi jihoslovanské jazyky. Má několik nářečí, které se liší podle území, kde je chorvatština používána. Jako úřední jazyk užívají chorvatštinu také v Bosně a Hercegovině a v rakouském Burgenlandu. Dalšími jazyky, kterými se v této zemi domluvíte, je angličtina a němčina, na některých místech i italština. Pokud neumíte ani jeden ze zmiňovaných jazyků, není problém domluvit se tu i česky. Oba jazyky jsou si velmi podobné.
Oficiální chorvatskou měnou je kuna. Dílčími jednotkami jsou lipy, jedna kuna odpovídá sto lipám. Ve větších letoviskách není problém zaplatit také v eurech. Směnárny se tu nachází téměř na každém rohu, takže není problém si nechat peníze kdykoli proměnit. Další možností je výměna peněž v bankách, v cestovních kancelářích nebo na recepcích hotelů.
Z celkového počtu obyvatel tvoří Chorvati 78%. Velký počet Chorvatů žije mimo tuto zemi, a to z důvodu emigrace, která započala již na počátku 19. století. Zbytek obyvatel tvoří národnostní menšiny – Srbové, Slovinci, Bosňani, Italové, Češti, Slováci a Maďaři. Většina obyvatel Chorvatska patří k římsko-katolické víře, menší část obyvatelstva se hlásí k islámu nebo k pravoslavné církvi.
Vyhledávač zájezdů
Pomůžeme vám s výběrem dovolené.
S námi se neztratíte
- milujeme BalkánChorvatsko dovolená pro každého
Chorvatsko patří jednoznačně k nejoblíbenějším destinacím, kam míří stále více Čechů. Pokud máte zájem o zajímavé informace o Chorvatsku, podívejte se, co jsme již napsali:
- Chorvatsko obecně
- Kultura a příroda Chorvatska
- Historie Chorvatska
- Doprava do Chorvatska
- Počasí Chorvatsko
- Mapy Chorvatsko
- Fotogalerie Chorvatsko
- Co byste si neměli nechat ujít?
Chorvatsko obecně
Doprava Chorvatsko
Nejvíce českých turistů využívá při cestě do Chorvatska buď autobusové, nebo automobilové dopravy. Další možností je cestování vlakem nebo letadlem. Na chorvatské ostrovy se přepravuje zpravidla trajektem.
Levnou a zároveň poměrně rychlou variantou je doprava vlastním automobilem. Nejvýhodnější dobou pro cestování jsou měsíce červen nebo září, kdy nejsou silnice a dálnice tak přeplněné, jako v jiných letních měsících. Pokud chcete alespoň o něco málo zmenšit riziko stání v kolonách, je vhodnější vyjet jiný den než v pátek navečer, kdy odjíždí většina zájezdů cestovních kanceláří. Často využívaná trasa vede přes Rakousko a Slovinsko, kdy cesta zabere asi devět hodin. Další oblíbená trasa na Jadran vede přes Budapešť, je sice asi o 150 km delší než cesta přes Rakousko, na druhou stranu je ale mnohem pohodlnější, jelikož jedete téměř celou dobu po dálnici. Nejdražší položkou na cestě autem jsou pohonné hmoty, které se vyplatí zakoupit ve Slovinsku nebo až v Chorvatsku – ceny jsou zde nižší než u nás. Dále je potřeba zakoupit dálniční známky v jednotlivých zemích, kterými budete projíždět.
Autobusovou dopravu z České republiky do Chorvatska zajišťuje hned několik dopravních společností. Mimo sezónu je počet spojů omezen, dopravní linky jezdí většinou jen trasy z Prahy do Záhřebu nebo z Prahy do Splitu. Cesta do Záhřebu zabere asi 11 hodin a cesta do Splitu kolem 18 hodin. V letních měsících naopak počet spojů přibývá a tím zároveň i počet odjezdových, nástupních i cílových míst. Cena zpáteční jízdenky vychází v průměru na 2000 korun. Pokud se vydáte do Chorvatska autobusem, nemusíte se obávat, že byste přišli o možnost výletů do okolních měst, které by vám umožnil vlastní automobil. Autobusové spojení mezi jednotlivými letovisky bývá v sezóně velmi dobré.
Nejrychlejší možností je přeprava letadlem, kdy vás cena letenky vyjde v průměru na 3000 Kč a let zabere asi jeden a půl hodiny. V Chorvatsku se nachází několik mezinárodních letišť, a to konkrétně v Záhřebu, ve Splitu, v Dubrovníku, Zadaru, Brači, Pule, Rijece a ve městě Lošinj.
Poslední možností, jak se z České republiky přepravit do Chorvatska, je jízda vlakem. Doba cesty se pohybuje v rozmezí od 15 do 25 hodin, záleží na tom, zda budete muset přesedat. Velikou výhodou je možnost přepravy většího množství zavazadel, ale i jízdních kol, motocyklů či aut.
Kultura a příroda Chorvatska
Chorvatsko patří mezi země s velmi bohatou flórou. Rostou zde tisíce druhů rostlin a některé z nich se vyskytují pouze na území tohoto státu. Původně zde hojně rostly duby cesmínovité, ale ty se postupem času staly vzácnými a vyskytují se tu velmi zřídka. V současnosti se zde nachází různé druhy oleandrů, dřeviny macchie, agáve, fíkovníky, olivovníky či palmy. Co se týče fauny, v Chorvatsku se oproti jiným státům tolik zvířat nevyskytuje – hlavně savců. V přímořských letoviskách ale uvidíte hejna racků, vlaštovek nebo kormoránů. V mořských vodách zase narazíte na různé druhy ryb, kraby, mořské ježky a hvězdice, ale i na sépie a chobotnice.
Každý turista si musí povšimnout krásných chorvatských pohoří, která lemují pobřeží Jaderského moře. Nejvyšší horou této země je vrchol Dinara, který dosahuje výšky 1831 m a je součástí stejnojmenného pohoří. Leží u hranic s Bosnou a Hercegovinou a je dlouhé 60 km.
Milovníky přírody určitě zaujmou národní parky, kterých se na území Chorvatska nachází osm. Asi tím nejznámějším je Národní park Plitvická jezera. Jedná se o seskupení šestnácti jezer, která jsou propojena vodopády a kaskádami. Tento národní park se řadí na seznam světového přírodního bohatství UNESCO od roku 1979. Pokud si chcete návštěvu Plitvických jezer zpříjemnit, můžete využít nabídky plavby lodí nebo jízdy vláčkem.
Chorvatsko nepatří mezi země významné svými kulturními památkami. Navzdory tomu se zde nachází sedm památek nehmotného kulturního dědictví, které se řadí na seznam UNESCO – například karnevalový masopustní průvod se zvonky, tradiční chorvatské krajkářství či tradiční výroba dřevěných hraček. Pro ty, kteří by se chtěli během své dovolené kulturně vzdělávat, se zde nachází mnoho muzeí. Nejčetněji zastoupena jsou muzea archeologická a v přímořských oblastech můžete navštívit muzea námořnictví a mořeplavby. Za prohlídku určitě také stojí město Split s Diokleciánovým palácem, historické město Trogir nebo město Dubrovník.
Zábava a Chorvatská kuchyně
Pokud jedete do Chorvatska mimo jiné i za zábavou, určitě oceníte nabídku folklorních akcí a karnevalů, které se konají na pobřeží Jaderského moře a na chorvatských ostrovech. V červnu můžete například navštívit Mezinárodní záhřebskou folklórní přehlídku, která se pořádá už od počátku šedesátých let. Zde se dozvíte více o chorvatské identitě a kultuře a bude to jistě milé zpestření vaší dovolené. Pokud byste rádi navštívili nějaký z karnevalů, můžete se zúčastnit Mezinárodního Rijeckého karnevalu nebo karnevalu v Dalmácii. Za zkoušku určitě také stojí návštěva festivalu „Kaj Su Jeli Nasi Stari“. Jedná se o akci, kde budete mít možnost ochutnat specifická chorvatská jídla a nápoje.
Co se týče chorvatské kuchyně, je velice pestrá a různorodá. V každém regionu vaří své vlastní speciality, navíc v minulosti byla ovlivněna například kuchyní italskou, maďarskou nebo rakouskou. Většina těchto jídel bývá připravována na grilu, na roštu nebo ve velkých železných nádobách. Jako přílohu používají převážně jen zeleninu.
Jako tradiční chorvatské jídlo by se dala považovat sušená vepřová šunka – pršut. Ta se nejprve syrová suší na vzduchu a poté udí. Nejčastěji bývá podávána s bagetou, ovčím sýrem a olivami.
Mezi oblíbené patří jehněčí maso. To bývá připravováno na různé způsoby, nejčastěji však na rožni nad přímým ohněm. V přímořských destinacích se v každé restauraci setkáte s velkou nabídkou ryb a mořských plodů. Ryby bývají připravovány buď na roštu, nebo dušené se zeleninou a bylinkami, nebo na způsob zvaný lešo – ryba je vařena ve vodě s česnekem a dalším kořením.
Mezi nejznámější chorvatský nápoj patří pálenka – rakija. Ve většině hospod vám ji přinesou po jídle pro lepší trávení. Chorvati totiž o této pálence tvrdí, že má léčivé účinky. Neoblíbenějším druhem je tzv. travarice, jedná se o rakiju se středomořskou trávou uvnitř láhve. Dalšími druhy je například loza, která se pálí z hroznového vína, nebo nám známá slivovice a hruškovice. Dalším velmi oblíbeným nápojem je silná černá káva, Chorvati jí vypijí několik šálků denně. Chorvati také pěstují a vyrábí vlastní víno. Prodává se zde mnoho druhů vín, nejčastěji jsou dělena stolno vino, kvalitetno vino a na vrhunsko vino.
Počasí Chorvatsko
Chorvatsko lze rozdělit na tři zóny. V severním Chorvatsku se nachází mírně kontinentální klima, léta jsou zde teplá a suchá, zimy chladné a vlhké. Střední část země se vyznačuje horským podnebím s velmi chladnými zimami, ale příjemně teplými léty. U Jadranského pobřeží je tzv. mediteránské podnebí. Léta jsou zde suchá a teplá, zimy jsou vlhké a mírné.
Průměrná teplota vzduchu během letní sezóny (červenec až září) se pohybuje kolem 30°C, během nejteplejších dnů dokonce až 40°C. Teplota moře během sezóny dosahuje 25°C, v zimních měsících má moře okolo 12°C. V zimních měsících se průměrná teplota vzduchu pohybuje okolo 5°C. V pobřežních částech země a na chorvatských ostrovech jen velmi zřídka teploty klesají pod 0°C. Co se týče srážek, nejvíce během roku prší v severozápadní části pohoří Gorski Kotar a v oblasti Dubrovníku. Nejméně srážek za rok spadne ve východní části země, kde nejsou srážky tolik ovlivněny mořem.
Počasí je také velmi ovlivněno větry, které se vyskytují hlavně v zimních měsících. Na pobřeží Jaderské moře je nejvíce známý vítr zvaný bóra. Zpravidla trvá několik dní, je velice chladný a suchý. Vyskytuje se hlavně v oblastech Makarské, Splitu či v Rijece. Pokud se tento silný vítr objeví během letních měsíců, velmi často má za důsledek šíření lesních požárů. Dalším větrem vyskytujícím se v Chorvatsku je jihovýchodní vítr Jugo. Během teplejších dnů se může objevit na pobřeží vítr Mistrál. Je velmi příjemný, protože ochlazuje letní vedra na ostrovech i na pobřeží.
Fotogalerie Chorvatsko
Připravujeme pro vás rozsáhlou fotogalerii Chorvatska. Pokud máte zájem zde uveřejnit své fotogalerie společně s vašim jménem, neváhejte nás kontaktovat.